Menu
Obsah
Úvod
Historie
Instalace
Textový režim
Grafický režim
Programy
Hry
Hardware
Bezpečnost
Tipy a triky
Odkazy
Test
Recenze
Download
O webu

Textový režim

Příhlášení do systému v textovém režimu

Nejprve se Vám na monitoru ukáže výzva:

login:

Po vložení přihlašovacího jména a stisknutí enter je uživatel tázán na heslo:

Password: 'tady heslo není vidět '

Pokud heslo zadáte špatně, objeví se varovné hlášení:

Login incorrect.

Pokud nedáte správné heslo, bude se proces opakovat. Pokud jej zadáte dobře, začne příkazový řádek:

Jako root se přihlásíte, když do login zadáte root a potom rootovské heslo. Poté bude na konci řádku

Takto se přihlašuje v příkazovém řádku. Pro někoho bude lepší nastavit si spuštění grafického systému při zapnutí systému.

Kdo je to ten Root?

Root je správce systému, který může v systému vše, a nemá žádná omezení. Normální uživatel k normální práci (např. hraní her, poslouchání hudby, psaní článků...) by se měl přihlašovat jako uživatel. Když budete chtít změnit systém, budete povinni napsat heslo, jinak se dál nedostanete. Protože když se budete pořád přihlašovat jako root, nebudete mít žádná omezení, můžete něco omylem smazat a nebo změnit. Takže přihlašovat se jako root jen když musíte(např. ke změně systému atd.)

Adresářový strom

Podívejme se teď na adresáře v Linuxu:

/bin/ Základní programy nutné pro běh systému. Nedoporučuji z této složky něco mazat.

/boot/ Obsahuje zavaděče a jádro, které jsou nutné při zavádění systému. Na příliš velkých velkých discích nebo některých diskových zařízeních je dobré vyhradit mu sepeparátní diskový oddíl umístěný na začátku disku, aby byl zaručen bezproblémový start systému

/dev/ Jsou v něm speciální soubory určené ke komunikaci s připojenými zařízeními, jako jsou například disky nebo myš. V Linuxu platí, že všechno je text, a tato koncepce zjednodušuje život např. programátorům. Zde raději nic nemazat!

/etc/ Zde je uložena konfigurace systému.

/home/ Domovské adresáře s daty uživatelů, které jsou vytvářeny obvykle podle jejich jména.

/lib/ V tomto adresáři jsou uloženy všechny knihovny potřebné pro běh systému.

/mnt/ nebo /media/ Většina uživatelů, kteří z Windows přechází na Linux si říkají kam zmizel disk A: C: a D: ? Odpověď najdou v tomto adresáři, protože tento adresář slouží k připojování výměnných zařízení jako je disketová mechanika CDROM/DVD. Často tu také najdete diskový oddíl jiných operačních systémů které máte na disku.

/opt/ Instalují se sem nestandartní součásti systému, často komerční aplikace jako např. StarOffice nebo Kaspersky Antivirus

/proc/ Speciální adresář s informacemi o systému. Můžete se dostat do situace, kdy budete konfigurovat jádro přímím zápisem právě sem.

/root/ Domovský adresář uživatele root (správce systému).

/sbin/ Speciální programy určené pouze správci.

/tmp/ Odkládající adresář, dočasné soubory.

/usr/ Do adresáře /usr/ se umisťují větší programové balíky nebo programy které se už nikam nevešly.

/usr/X11R6 Soubory pro X Window Systém. Adresářová struktura je dále podobná struktuře /usr, lze zde nalézt podadresáře lib, share, man a další.

/var/ Pomocné soubory pro zajištění činnosti počítače.

Slovníček pojmů

Základní příkazy

Kdo je online

• w
• Vypíše aktivitu uživatelů na síti


• who
• Vypíše seznam právě aktivních uživatelů spolu s terminálem.


• finger
• Tento příkaz nás informuje krom přihlašovacího jména uživatele o jeho celém jménu.

Vypsání volného místa

• df [parametry]
• Příklad: df -h
• Informuje stav zaplnění disku, výpis je ale uveden v blocích, pokud chcete srozumitelné informace, použijte parametr -h


• free
• Informuje o stavu zaplnění operační paměti.


• quota [volba] [uživatel] [skupina]
• Pomocí tohoto příkazu zjistíme kolik místa bylo přiděleno našemu uživatelskému účtu.

Procesy

• ps
• Vypisuje právě běžící procesy.


• pstree
• Vypíše závislost procesu na sobě samých.


• top
• Vypíše seznam procesů které nejvíce zatěžují systém.


• kill PID
• Příklad: kill 452
• Ukončuje procesy.

Práce se soubory a adresáři

• ls
• Vypíše obsah adresáře.


• cd adresář
• Příklad: cd /etc/X11
• Přechází mezi adresáři


• touch Jméno souboru
• Příklad: touch něco
• Vytvoří prázdný soubor s libovolným názvem.


• rm [volby] soubor
• Příklad: rm index.html
• Příklad: rm -r web
• Maže soubory, pro adresáře je nutné použít parametr -r.


• mv zdroj cíl
• Příklad: mv index.html /home/simon/texty
• Přesouvá soubory.


• cp zdroj cíl
• Příklad: cp index.html /home/simon/web
• Kopíruje soubory.


• mkdir adresář
• Příklad: mkdir hry
• Vytvoří prázdný adresář.


• file soubor
• Zjišťuje typ souboru.


• cat soubor(y)
• Příklad: cat neco.txt
• Používá se pro výpis souboru či pro spojování souborů.

Hledání

• find cesta -name soubor
• Příklad: find /usr/ -name gtk.h
• Vyhledává soubory.


• locate [volby] soubor
• Příklad: locate text.txt
• Také vyhledává soubory, avšak na jiném principu.

Linky

• ln [volby] původní soubor odkaz
• Příklad: ln -s /etc/X11 xorg.conf
• Vytváří linky, neboli odkazy. Jedná se o ,,soubor,, který jen odkazuje na skutečný soubor, který je umístěn jinde.

Přesměrování vstupu a výstupu

• Roura: |
• Příklad: ls -laF | less
• Roura se používá ke kombinování příkazů, např. pokud máte adresář ve kterém by nám příkaz ls udělal výpis před celou stránku, použíjeme ls -laF | less a a výpis adresáře se nám bude vypisovat po jednotlivých blocích.


• Přesměrování výstupu: příkaz > soubor
• Příklad: ls -laF > soubor.txt
• Pokud chceme aby se výpis příkazu zapsal do souboru, použijeme > ale pokud chceme pouze aby se připsal do souboru, napíšeme >>
• Přesměrování vstupu: příkaz < soubor
• Jestliže nechceme řídit program ručně z terminálu ale raději ho zautomalizovali, využijeme přesměrování vstupu ze souboru.

Ostatní

• startx
• Startuje grafické prostředí.


• date
• Vypíše datum a čas.


• eject
• Vysunuje CD/DVD mechaniku.


• halt
• Vypíná systém.


• reboot
• Restartuje systém.

Jak získat nápovědu?

Jeden z důležitých příkazů je man (manual). Jedná se o příkaz který obstarává manuální stránky (nápověda). Hlavní zdroj informací.

1. Popis uživatelských příkazů
2. Popis programových knihoven
3. Popis knihoven jazyka C
4. Popis konfiguračních souborů
5. Popis syntaxe konfiguračních souborů
6. Popis her
7. Popis práce s textem
8. Popis příkazů pro správu systému
9. Popis linuxového jádra

Příklad: man 6 snake

man = znamená manuál, 6 = že to bude popis her, snake = jméno programu. Nebo taky jen např. man vim.

Připojování mechanik

Určitě budete chtít připojit k systému např. disketu. Takže jak na to...

Disketová mechanika je v Linuxu označována jako /dev/fd0 a připojuje se do /mnt/floppy

	mount /dev/fd0 /mnt/floppy		

Odpojení bude vypadat takhle:

	umount /dev/fd0 /mnt/floppy		

S ostatními mechanikami to je podobné, jenom tam dáte jiné adresáře. Např. u CD mechaniky to u mě vypadá následovně:

	mount /dev/hdc /mnt/cdrom		

A odpojení:

	umount /dev/hdc /mnt/cdrom		

Komprimace a dekomprimace souborů

Pokud chcete zkomprimovat nějak soubor, slouží k tomu nástroje gzip nebo bzip2.

Takže komprimace bude vypadat následovně:

gzip soubor.txt

bzip2 soubor.txt

A naopak dekomprimace bude vypadat takto:

gunzip soubor.txt.gz

bunzip2 soubor.txt.bzip2

Přidělování práv

Přidělování práv se dělá pomocí příkazu chmod XXX složka/soubor. Každé XXX zastupuje (práva uživatele, práva skupiny, práva ostatních). Každé X se nahradí číslem od 0 do 7.

0 = bez práv

1 = práva spouštění

2 = právo zápisu

4 = právo čtení

poté čísla sečtěte

Dám příklad. Chci přidělit práva např. k textovému souboru soubor.txt:

Chci aby uživatel měl všechna práva ( 1+2+4 = 7 )

Chci aby skupina mohla číst ( 4 )

Ostatní aby nemohli nic (0)

Takže výsledek bude vypadat takto: chmod 740 soubor.txt

Co je Init

Init je proces. Celý běh systému je složen z běhu mnoha procesů, přičemž mohou mít velice rozdílný význam.

Je mnoho režimů:

0 - Ukončení systému (init přechází do této úrovně při vypínání; pokud byste do příkazové řádky napsali "init 0" bude to mít podobný efekt jako halt nebo poweroff)

1 - Jednouživatelský mód (start systému do úrovně init 1 bývá používán pro nouzový start kvůli záchraně systému)

2 - Víceuživatelský mód bez připojení k síti

3 - Plný víceuživatelský mód (tato úroveň bývá již běžně používána, např. u serverů)

4 - Nevyužito

5 - Plný víceuživatelský mód v grafickém prostředí (obvyklé standardní nastavení pro start - možnost přihlašovat se v grafice)

6 - Restart (pokud zvolíte místo vypnutí restart, init nepřejde do úrovně 0, ale 6)

Právě proto si můžete změnit startování systému buď do textového režimu nebo do grafického režimu.

v souboru /etc/inittab naleznete tento řádek:

Jestliže tam máte číslo 5, Linux startuje do grafického režimu, pokud tam dáte 3, bude systém startovat do textového režimu.

Přeložení programu v C

Možná že programujete v jazyku C, a nevíte jak na Linuxu přeložit zdrojový kód. Je to prosté:

Např. v editoru Kate, Vim... napište libovolný program a uložte jako

Poté se v konzoli dostaňte do daného adresáře a dejte příkaz:

Přeložíme a spustíme příkazem

Instalace programů

Podívejte se do sedmé části. Tam najdete kde hledat programy. Pro instalaci programů musíte být přihlášeni jako root.

Tarbally

Tarbally jsou základním formátem pro předávání programů. Jsou to archivovaná data pomocí utility TAR. Stačí je rozbalit a nainstalovat. Speciální postup instalace najdete v dokumentaci programu. Ta bývá umístěna v souboru INSTALL, jenž se zpravidla nachází v hlavním adresáři, který se po rozbalení objeví. Aby šel program nainstalovat, musíte jej nejprve přeložit s pomocí překladače. Obecný popis je:

Nejprve musíte balíček rozbalit. Poté zadejte příkaz:

		./configure

Napřed z příkazového řádku spustíte soubor ./configure. Ten prohlédne váš systém a zjistí parametry. Podle těchto informací vygeneruje soubor Makefile, se kterým se pracuje v další fázi instalace.

		make

Jako další zadáme příkaz make. Tím zkompilujeme zdrojové kódy tak, aby bylo možno program nainstalovat.

		make install

Posledním krokem je pak samotná instalace programu, která se provede příkazem make install.

Poté stačí jen spustit příkaz se jménem programu :)

RPM balíčky

Hodně distribucí používá balíčky RPM (RedHat Packade Manager) např. Mandriva, Caldera, SuSE, RedHat? U Mandriva Linuxu se stačí přihlásit jako root a spustit balíček který se sám nainstaluje. Poté staří v příkazovém řádku napsat název balíčku a spustit jej.

Jinak příkaz pro instalaci RPM balíčku je:

		rpm -i název programu.rpm

Odinstalaci programu:

		rpm -e název programu.rpm

Upgrade programu:

		rpm -U název programu.rpm

A vypsání všech nainstalovaných balíčků:

		rpm -qa

DEB balíčky

DEB balíčky se používají u distribuce Debian. Tady je pár způsobů jak nainstalovat software u Debianu.

dpkg

vyhledá balíček, ve kterém se nachází uvedený soubor

		dpkg --search

zobrazí všechny soubory obsažené v uvedeném balíčku

		dpkg --listfiles

vypíše stav uvedeného balíčku (např. instalován či neinstalován) spolu s krátkým popisem. Takto lze také zjistit, v jaké sekci se balíček nachází.

		dpkg --status

vypíše seznam všech balíčků nainstalovaných v systému.

		dpkg --list 

vymaže ze systému již nainstalovaný balíček, včetně všech konfiguračních souborů

		dpkg --purge 

vymaže ze systému již nainstalovaný balíček, avšak zachová příslušné konfigurační soubory.

		dpkg --remove 

apt-get

Získání seznamu všech dostupných balíčků

		apt-get update

Stažení a instalace uvedených balíčků.

		apt-get install

Aktualizace stávajících balíčků novějšími verzemi ze stejné distribuce Debianu

		apt-get upgrade

Kompletní aktualizace distribuce Debianu na verzi uvedenou v /etc/apt/sources.list. Pokud máme poněkud zastaralou distribuci, může v této fázi dojít k chybě

		apt-get dist-upgrade

Midnight Commander

Midnight Commander je souborový manažer pro textový režim.

Volby při spouštění MC

mc		spustí MC normálně

mc -b		spustí MC černobíle

Klávesové zkratky:

F1 - nápověda

F2 - uživatelské menu

F3 - prohlížení souborů

F4 - editor souborů

F5 - kopírování souborů

F6 - přesunutí souborů nebo přejmenování souboru

F7 - vytvoření adresáře

F8 - mazání souborů

F9 - přesun do hl. menu

F10 - ukončení MC

Ctrl+o - skryje MC. (nazpátek zase stejně)

Ctrl+\ - Vyvolá hot-list

Ctrl+r - Překreslí panely (refresh)

Ctrl+x c - Změní práva souboru (chmod)

Ctrl+x o - Změní vlastníka (chown)

Ctrl+x i - Nastaví opačný panel do informačního módu

Ctrl+x q - Nastaví opačný panel do módu k rychlému prohlížení

Ctrl+x ! - Nastaví opačný panel na zobrazení výstupu z externího programu

Ctrl+x h - Přidá aktuální adresář do hot-listu

TAB - Přepne do druhého panelu

Insert - Označí nebo odznačí vybraný soubor

Ctrl+s - Rychlý pohyb v adresáři podle názvu souboru

Ctrl+Enter - Zkopíruje název označeného do příkazového řádku